Loukykvět / Návody / Jak uskladnit jiřiny
Jak uskladnit jiřiny
Publikováno: 12. 11. 2020 · Upraveno: 12. 11. 2020
Hlízy jiřin nepřezimují, je tedy potřeba je na podzim vykopat a uskladnit do místnosti, kde nehrozí mráz. Jak vykopat jiřiny jsme popsali v předchozím návodu, nyní se zaměříme na to, jak je uskladnit. Za posledních pár let jsme na farmě vyzkoušeli nespočet způsobů, jak jiřiny přes zimu skladovat. Dnes se chceme podělit o ten nejjistější a nejjednodušší.
Teplota & vlhkost
Pokud by to bylo tak jednoduché, že stačí dát hlízy jiřin do místnosti, kde přes zimu nemrze, vůbec bychom tento návod nepsali. Je potřeba se zaměřit na teplotu a vlhkost. Hned na začátku pro jistotu vypíchneme hodnoty, kterých se snažíme dosáhnout.
Teplota
Hlízy by měly být uskladněny v teplotě 3 °C až 8 °C. U nižší teploty riskujete, že vám hlízy zmrznou, naopak u vyšší teploty by vám jiřiny začaly růst.
Vlhkost
Ideální vlhkost vzduchu je 70 - 85%. U vyšší vlhkosti se může stávat, že vám hlízy začnou plesnivět, naopak u nižší vysychat.
Co budeme potřebovat
Přepravku
Postačí nám klasická ovocnářská přepravka o rozměrech 60 × 40 cm, nebo jakákoliv jiná bedýnka, krabička, nádoba.
Plastový sáček
Používáme plastový sáček, kterým přepravku vyložíme. Doporučujeme sáček, který přesně padne do přepravky. Koupit ho můžete např. na Eobaly, nebo zadejte do Google „PE pytel do boxů a přepravek“.
Rašelinu
Na zasypání použijeme úplně obyčejnou rašelinu, může být směs černé a bílé. Zkuste najít balení rašeliny, které neobsahuje zvlhčovací činidla, či základní vyhnojení, stačí nám ta neobyčejnější.
Nůžky
Jelikož budeme stonky zastřihávat, potřebujeme silné nůžky — nám fungují ty od ARS na silné stonky a větve. Můžete použít jakékoliv jiné na silné větvě, převodové a podobné, dokonce to jde i mačetou (vyzkoušeno).
Postup
1
Je to děsně jednoduché — vezmeme přepravku, vyložíme ji igelitovým sáčkem.
2
Nyní zastřihneme stonky — stačí nechat 4 - 8 cm nad hlízu, delší stonek není potřeba. Zabíral by nám místo při uskladnění, ale je i riziko, že by začal hnít.Není vhodné zastříhávat kořínky a další části hlízy, čím méně řezů, tím menší riziko infekce. Hlízu tedy nechte pěkne vlasatou a ideálně těsně před uskladněním už žádné řezy neprovádějte.
Bakteriální nádorovitost
Na jednu věc je potřeba si dát obvzlášť pozor a to na bakteriální nádorovitost.
Pokud na hlíze zpozorujete jakýkoliv nádor, nádorek, výrustek, který připomíná hlavu květáku, jde o bakteriální nádorovitost a hlízu je potřeba okamžitě zlikvidovat — vyhodit do popelnice, nikoliv na kompost. Na farmě jim přezdíváme mozek, nebo květák a takové hlízy okamžitě putují do popelnice.
Pakliže byste hlízu nezlikvidovali riskujete, že se vám bakterie rozšíří po celé zahradě. Šíří se totiž infikovaným rostlinným materiálem a na krátké vzdálenosti se může ��ířit i dešťovou, zavlažovací nebo půdní vodou, půdou, půdními živočichy a také mechanizací.
Bakterie (Rhizobium radiobacter) přezimuje zejména v nádorech a v půdě. Do rostliny proniká v místě poranění různého původu (mechanické, živočišné, mrazové, při použití infikovaného štěpu, po krupobití). Inkubační doba se během vegetace pohybuje okolo 8 – 15 dní. Patogen má schopnost přetrvávat v cévním systému rostliny, migrovat jím a dávat tak vznik tzv. sekundárním nádorům, které se tvoří v určité vzdálenosti od původního místa poranění.
Bakteriální nádorovitost nejčastěji vznikají na kořenovém krčku a kořenech. Nové nádory jsou kulovité, jejich povrch je bělavý, hladký a měkký. Postupně se nádory zvětšují, tvrdnou, dřevnatí, hnědnou a jejich povrch se mění na zvrásněný. Nespecifickým příznakem napadení b��vá zakrslost rostlin, chlorotické listy, které později od okraje odumírají a předčasné odumření rostliny.
Více o bakteriální nádorovitosti najdete na skvělém rostlinolékařském portále od ÚKZÚZ.
3
Na dno přepravky vysypte vrstvu rašeliny. Rašelina zabrání tomu, aby hlízy úpně vyschly a zároveň odvádí přebytečnou vlhkost, tzn. aby nezačaly plesnivět.
4
Vyskládejte jiřiny, klidně celou přepravku, můžou se dotýkat, ani není problém skladovat hlízy vzhůru nohama pro vyplnění prostoru. Je to takový malý tetris.
5
Jakmile máte jiřiny vyskládané, zasypejte je rašelinou. Všechny hlízy by měly být zakryté, nic nevykukuje. Sklepejte aby se vyplnily všechny mezírky, případně dosypejte.
6
Pak je dobré vršek zakrýt lehce igelitem. Nechte nějakou skulinu pro přebytečnou odcházející vlhkost. Není problém ani nechat přepravku takto otevřenou.Ve chvíli, kdy přepravku zavřete úplně, jiřiny se v igelitu zavaří a mohou začít plesnivět. Je tedy důležité, aby přebytečná vlhkost měla kudy odcházet.
7
Takto zabalenou přepravku skladujte v místě, kde nemrzne a teplota se pohybuje mezi 3 °C až 8 °C. Ideálně garáž, sklep, nebo chladnější chodba. Světlo nehraje ani takovou roli, jelikož máme hlízy zasypané rašelinou.V průběhu zimy je dobré jiřiny kontrolovat, jednou za 14 dní vytáhnout a okouknout, jestli někde nezačíná růst plíseň. Případně plesnivé místo zredukovat, aby se nic nešířilo.
Uskladnění jiřin není jednoduchá věc. Určitě nepočítejte s tím, že ty krásky, které jste na zimu uskladnili, najdete ve stejném stavu i na jaře. Hlavní ale je jim dát šanci, často i ty nejhůře vypadající hlízy začnou znovu rašit.
Alternativy k rašelině
Vermikulit
Pokud se vám nechce jiřiny skladovat v rašelině, (dražší) alternativa je vermikulit — přírodní nerost, čistý, bez vůně, bez zápachu a především sterilní. Balení vermikulitu můžete zakoupit přímo od výrobce např. na grena.cz.
Piliny
Další alternativou k rašelině potažmo vermikulitu mohou být obyčejné piliny. Opět plní stejnou funkci — brání tomu, aby hlízy vyschly a zároveň odvádí přebytečnou vlhkost.
Nevíte si rady?
Napište nám na [email protected], přes Facebook,
nebo volejte +420 314004287, rádi pomůžeme.