Jiřiny

Jiřiny zažívají velký comeback, postupně se vrací zpět na naše zahrádky a zároveň i do vázaných kytic. Existuje jich nepřeberné množství druhů, barev a tvarů, jen vnašem obchodě najdete přes 70 druhů jiřin a to je pouhý zlomek.

V porovnání s ostatními druhy na zahrádce vyžadují trochu více péče. Jsou totiž extrémně citlivé na mráz, stačí i 0 °C a jiřinám zhnědnou listy a už z nich nesklidíte ani kvítek. Podzemní část rostliny, hlíza, je také extrémně citlivá na mráz. Proto pokud si chcete jiřiny uchovat do dalšího roku, musíte každý podzim hlízy vykopat a uskladnit.

Jiřiny jsou buď ve formě hlízy (podzemní část rostliny, podobné bramborám), sazeničky, případně semena. Pokud si jiřiny objednáte od nás, dorazí vám sazeničky.

I když je potřeba jiřiny pořádně obskakovat —zalévat, hnojit, zaštipovat a na podzim vykopávat, i za takové množství práce dostanete obří odměnu! Z každé rostliny totiž sklidíte 14 (i více) květů velikostí přesahující růže nebo pivoňky, navíc pestrost jiřin je nekonečná.

Sazenice jiřin

Pokud si koupíte jiřiny od Loukykvět, posíláme je ve formě sazeniček. Za nás je to ten nejlepší způsob — máte 100% jistotu, že rostlina je zdravá, živá, nehledáte očka a neřešíte, kterou stranou hlízu sázet. Důležité je, že tyto sazenice už letos vytvoří plnohodnotné hlízy a samozřejmě pokvetou. Navíc mají 4 - 6 týdnů náskok v porovnání s hlízou.

Zároveň na listech poznáte, zda jiřina nemá nějaké výživové nedostatky, případně zda nemá nějakou nemoc (virus). Zkušený pěstitel může i podle tvarů listů poznat, o jakou odrůdu se jedná.

Kdy, kdy, kdy

Kdy sázet jiřiny

Doporučujeme sázet až po posledních mrazících, to v našich končinách znamená od 15. května dále. Jiřiny jsou na mráz velmi choulostivé a byla by děsná škoda o takovou krásu přijít hned na začátku. Pokud se rozhodnete sázet dříve, hlídejte i noční teploty, zda se nepohybují okolo nuly; už při 4° C - 5° C se mohou vyskytovat přízemní mrazíky.

Čím později budete sázet, tím později pokvetou, proto ideálně sázení nijak neodsouvat, ať se z nich můžete těšit co nejdříve. Polovina května hned po posledních mrazících je ideální.

Jiřiny mi dorazily dříve, co teď?

Pokud jiřiny dorazily dříve, můžete sázet do nezámrazného prostoru(vytápěný skleník, fóliovník, ...). Jestli takový prostor nemáte a plánujete sázet ven, stačí je po doručení přesadit do většího květináčku¹, kde vydrží jakmile pominou venkovní mrazy.

¹ Na farmě používáme čtvercové květináče 7×7 cm, pokud budou jiřiny v květináči déle, sáhněte raději po 9×9 cm, nebo 12×12 cm.

Kdy jiřiny kvetou

Jiřiny kvetou od druhé půlky léta a s přehledem vydrží až do prvních mrazů. Jsou roky, kdy první mráz udeří už v druhé půlce září, někdy nemrzne a jiřiny kvetou až do konce října, začátku listopadu.

Kdy jiřiny vyorat

Jakmile udeřily první mrazíky, jiřiny kompletně změní barvu a zhnědnou. V tu chvíli je můžete vykopat a jejich hlízy uskladnit na zimu. Nejpozději do začátku listopadu už by měly být všechny hlízy vykopané a pod střechou.

Sázení jiřin

Co budeme potřebovat

K sázení jiřin nám bohatě postačí nářadí, co už dávno na zahradě máte — rýč nebo malá lopatka a hrábě. Nejsou potřeba žádné další vychytávky. Vedle nářadí budeme potřebovat kompost, popřípadě i písek.

Kompost

Na dno záhonu je dobré zapravit i tenkou vrstvu kompostu, vždy je lepší použít vlastní kompost, než z průmyslové kompostárny a určitě alespoň rok starý; nepoužívejte čerstvý hnůj, nebo čerstvé slepičince.

Propískování záhonů

Pokud máte těžkou půdu, ve které se drží voda, rozhodně doporučujeme půdu lehce propískovat. Nemusíte kupovat drahý křemičitý písek, buď vemte písek, který máte zrovna po ruce (pískoviště), nebo šáhněte po tom nejobyčejnějším jako je ten betonářský¹. Písek promícháme se zeminou, aby byla propustná a voda z ní odcházela a nedržela se. Jiřiny potřebují hodně vody, ale v případě, že by v záhonech stála voda, moc by si s tím neporadily.

¹ Betonářský písek 0 - 4 mm

Kam sázet

Pro jiřiny je vždy vhodné vybrat slunné místo, celodenní sluníčko. U nás na farmě na jiřiny praží celý den. Do polostínu, nebo na stinné stanoviště jiřiny vůbec nedoporučujeme sázet. Nebude se jim dařit, budou se vytahovat za sluníčkem a skoro nepokvetou.

Můžu pěstovat jiřiny na balkoně?

Jiřiny se dají pěstovat i na balkóně, jsou dokonce druhy jiřiny, které jsou pro truhlíky přímo stvořené; to ale není případ našich jiřin — ty jsou všechny vhodné k řezu, proto se jedná o celkem velké a vysoké rostliny. Pokud si tedy jiřiny plánujete vysadit na terasu nebo do truhlíku, musí se jednat o velký květináč alespoň 25 × 25 cm.

Spon

Doporučujeme sázet ve sponu 45 - 65 cm, záleží, zda chcete, aby jiřiny vytvořili hustý keř a propojily se, nebo chcete jednotlivé rostliny jako solitéry. U nás na farmě máme málo místa a jiřiny sázíme na husto, jednotlivé rostliny jsou od sebe 33 cm, hustější spon bychom nedoporučovali.

Postup

1

2

3

Štítek je potisknutý pryskyřičnou barvou, která je voděodolná a měl by vydržet několik let.

Zaštipovat, nebo nezaštipovat

Zaštipování je u jiřin naprosto zásadní. Podporuje další větvení a vyroste krásná košatá rostlina, která vyprodukuje o to více stonků, které si pak můžete sklidit a dát do vázy.

Hlavně se nebojte, zaštipování není žádný složitý chmat, je to jednoduše odstřihnutí vrcholového části rostliny (terminálu). Uštípnete vršek, rostlina chce ale pokračovat pořád vzhůru a proto pustí nové výhonky pod uříznutou částí a vzniká silná, košatá rostlinka.

Všechny sazeničky, které vám dorazily, už jsou jednou zaštípnuté. Pro ideální výsledek doporučujeme zaštípnutí opakovat ještě 2×.

Po 2 - 4 týdnech nůžkami zaštípnete rostlinu tak, že odstřihnete vršek jiřiny. Ustřihněte výhonek celý až k dalším listům, tak, aby po střihu na rostlině nezůstal žádný pahýlek.

Může se zdát, že to je kontraproduktivní, protože tím posouváte datum, kdy vám jiřina pokvete, ale buďte trpěliví, vyplatí se to. Na farmě chodíme po čtyřech a takto zaštipujeme všechny naše jiřiny. Pokud se tento krok vypustí, vyroste vám jedna dlouhá, vytáhlá jiřinová nudle místo košaté rostliny.

Na fotografií níže vidíte zaštípnutou jiřinu, která si už pouští boční výhony.

Opora

Během léta mohou nastat silné deště a větry, popřípadě i bouřky, proto doporučujeme jiřinám zajistit dostatečnou oporu, aby se během přeháněk nevylomily.

Nám na farmě nejlépe fungují ocelové sloupky¹ a provázek, nebo popruh. V domácích podmínkách bohatě postačí jakákoliv silnější tyč, může jít o ocelovou trubku, dřevěný kůl, nebo jakýkoliv jiný sloupek. Vyberte to, co vám bude na zahradě fungovat, ale i dobře vypadat.

Kolem kůlů jednoduše napnete provázek. Dobré je přidat ještě jedno nebo dvě patra provázku; v průběhu, jak jiřiny rostou do výšky. Některé mají totiž tak velké květy, až mají tendenci se převážit a ohýbat, provázek je tak skvěle podrží.

Další forma opory je vysázet jiřiny blíže k sobě (~ 45 cm), ony se krásně prorostou a podrží jedna druhou. Je pak mnohem jednodušší a efektivnější vytvořit oporu okolo skupinky takto propojených jiřin, než vyvazovat každou rostlinu zvlášť.

Pokud pěstujete jiřinu v květináči, i pro ní doporučujeme oporu. V tomto případě bude stačit např. bambusová tyč, ke které jiřinu vyvážete.

¹ Na farmě používáme děrovaný L profil 52×52×2 mm. Ocelový profil má oválné díry o velikosti 9×35 mm. Natřeli jsme ho černou antikorozní barvou (na kov) a bílou barvou vyznačili vršek, aby do země šel vždy stejným koncem. Jekl je 40 - 60 cm v zemi.

Závlaha

Jiřiny vyžadují hodně vody. Během teplých & slunečných dnů jiřiny přes své listy vypaří neuvěřitelné množství vody. V extrémně teplých dnech můžete pozorovat, že jiřina trochu povadla; to je pro vás signál, že už není dobré zálivku dále oddalovat.

Nejlepší způsob zálivky je zalévat jiřinu přímo u kořenů, vykašlete se tedy na různé postřikovače, nebo rosení zahradní hadicí. Natáhněte zahradní hadici přímo ke kořenů jiřiny a pusťte v omezeném proudu vodu, nechte takto jiřiny prolít.

U závlahy funguje mnohem lépe více vody méně často, než zalévat častěji menším množstvím vody. Jednou za týden si tedy udělejte 30 minut čas a jiřiny pořádně prolijte.

Na farmě jiřiny zaléváme kapkovou závlahou, kdy voda kape přímo ke kořenům rostliny. Kapkovou závlahu pouštíme jen jednou za týden, ale necháme jí puštěnou ~ 3 hodiny, abychom měli jistotu, že se záhon kompletně saturoval.

Plevel

Jiřiny jsou extrémně citlivé na rezidua herbicidů v půdě, proto proti plevelu jedině motyčkou a záhony okopávat. Poté, co záhony 1 - 2× okopete, můžete záhon zamulčovat slámou, která potlačí plevel. Při okopávání záhonů dejte pozor, abyste nenarušili. jiřinovou hlízu.

Hnojení & postřiky

Hnojení

Kromě vydatné zálivky jiřiny potřebují hodně živin, aby bujně rostly a kvetly. Ze začátku doporučujeme hnojit hnojivem, které obsahuje většinu dusíku.

Složení hnojiv

Hnojiva mají vždy uvedené složení a poměr prvků NPK, N je dusík, P je fosfor, K je draslík. Složení hnojiva může být uvedeno
jako — „19-6-20”. což znamená, že obsahuje 19 částí N, 6 částí P, 20 částí K. Pokud hledáte hnojivo se zvýšeným obsahem dusíku, mělo by být první číslo (N) 2× větší než zbývající dvě (P a K).

Z ekologických hnojiv, můžete použít např. peletovaný drůbeží trus (ORGANICA N), který zapracujete do záhonu. Ze syntetických hnojiv můžete použít Kristalon Start, nebo jakékoliv jiné, kde ve složení převahuje prvek N. Dusík podpoří růst listů a stonků. Hnojivo můžete aplikovat zapracováním do půdy, hnojivou zálivkou, nebo postřikem na list.

Jakmile uvidíte, že jiřiny začínají mít první poupata, doporučujeme přestat hnojit dusíkem a šáhnout po hnojivu s převahou draslíku (K). Draslík zajistí, aby rostlina bujně kvetla, zesílí stonky a pomůže kořenovému systému. Z ekologických hnojiv můžete použít např. ProKton, nebo Free PK. Ze syntetických hnojiv pak zvolit Kristalon plod a květ, nebo kterékoliv jiné hnojivo, kde na složení převahuje K. Kristalon plod a květ má složení NPK 15-5-30, tzn. draslíku (K) je v něm 2× více.

Pakliže byste nadále pokračovali s hnojením dusíkem, objevily by se vám problémy s uskladněním hlízy na zimu.

Postřiky

Pokud jiřinám zajistíte dobré podmínky pro růst (živiny, zálivka, ...), budou méně náchylné k chorobám a škůdcům. Na začátku léta se na rostlinách mohou objevit mšice. Mšice mohou způsobit zakřivení a překroucení listů na rostlině, ale hlavně přenášejí virové onemocnění. Z ekologických prostředků můžete proti mšicím použít Neem Azal, případně i Wetcit.

Wetcit je smáčelo, které obsahuje přírodní terpeny z pomerančovníku, ty zlepšují přilnavost a rovnoměrné rozptýlení postřiku na listové ploše. Pokud máte k dispozici Neem Azal i Wetcit, doporučujeme je smíchat, abyste dosáhli vyšší účinnosti. Nezapomeňte, že je postřiky (resp. účinnou látku) střídat, jinak přestane být postřik účinný a mšice se v něm budou jen koupat.

Jak pěstujeme jiřiny u nás —

na květinové farmě

Každý rok zasadíme přes 8 000 jiřin, které jsou určeny na produkci řezaných květin. Množství jiřin, které musíme vměstnat na naše jiřinové pole, je nekonečně a k tomu se nám každým rokem rozrůstá naše „zkušební zahrádka”, kde testujeme nové odrůdy na příští rok. Proto jsme si zvolili hustější spon.

Záhon máme široký 110 cm, abychom mohli jiřiny strojově vyorávat. Cestičky mezi jednotlivými záhony jsou 80 cm. Užší cestičky bychom ani nedoporučovali, jelikož u některých druhů cestičkou sotva projdeme.

Každý záhon má dva řádky jiřin. V řádku jsou rostliny od sebe 33 cm. Řádky samotné jsou pak od sebe vzdálené 33 cm. Co řádek jiřin, to jeden šlahoun kapkovacího potrubí. Důležité je si pohlídat, že máte kapkovač hned u sazenice.

Tím, že sázíme ve stejném sponu, jako jsou kapkovače na kapkovacím potrubí, nemusíme si vůbec vyměřovat spon, ale jednoduše na chvilku pustíme závlahu a ta nám místa na sázení označkuje. Současně s tím, je jiřina přímo u  zdroje vláhy. Nebojíme se, že by nám sazenice na jaře uschla a není ani potřeba procházet pole s hadicí. A posledně i šetříte vodou, jelikož zaléváte jen rostliny a ne prázdná místa v záhonu.

Pokud jste květinová farma a potřebujete z jiřin sklidit co nejvíce, je důležité pravidelně odstříhávat všechny odkvetlé květy. Po odkvetení se začínají tvořit semena a to rostlinu vysiluje, čímž nemá tolik energie na kvetení. Nám se povedlo najet na systém, kdy odkvetlé květy odstříháváme rovnou při sklizni. Dvě mouchy jednou ranou.